INDIÁNSKÉ KMENY SEVERNÍ AMERIKY

10. srpna 2018 v 19:00 |  INDIÁNI






»-> SUBARKTIDA <-«

Obyvatelé severských lesů a tundry byli tradičně především kočovní lovci závislí na stádech sobů karibu. Významný byl i lov kožešinové zvěře, rybolov a sběr jedlých rostlin. K dopravě sloužily v létě kánoe z březové kůry, v zimě ploché saně tobogan tažené psy. Lovci se často pohybovali na sněžnicích. Obydlím byl kupolovitý nebo kuželovitý vigvam krytý rohožemi, kůrou nebo kůží, západní kmeny stavěly i dřevěné boudy. Indiáni žili v malých rodinných tlupách, náčelníci neměli velkou moc. Velký význam měli medicinmani a víra v duchy.


Bojovník Lesních Kríů, 1903





»-> SEVEROVÝCHOD (VÝCHODNÍ LESY) <-«

Jedná se o oblast s dávnou kulturní tradicí, spojenou s rozvinutým zemědělstvím, uměleckými řemesly a budováním pohřebních i chrámových mohyl. Zemědělství převládalo i v pozdějším období, svůj význam si udržel i rybolov, sběr jedlých rostlin (např. divoká rýže, míza javoru) i lov. Obydlím byly společné dlouhé domy nebo kupolovité vigvamy, obvykle kryté rohožemi či kůrou. Lesní indiáni si vážili obratnosti a odvahy, kterou muži prokazovali v boji i při sportech, jako byl lakros. Společnost byla často matrilineární, kmeny měly demokratické uspořádání a sdružovaly se do konfederací.


Huronsko-Wendantská skupinka, Spencerwood, Quebec City, 1880





»-> JIHOVÝCHOD <-«

Tato oblast má mnoho společného s oblastí východních lesů. Zdejší indiáni byli zemědělci a rybáři, sběr planých rostlin a lov měly menší význam. Obydlím byly dlouhé domy, chýše z hlíny a rákosu i dřevěné sruby. Společnost byla často matrilineární, kmeny měly demokratické (např. Čerokíové, Kríkové) nebo monarchistické (Načezové) uspořádání. Vesnice byly velké a někdy připomínaly města s chrámovými mohylami a palisádovou hradbou. Seminolové a Timukuové v bažinách Floridy byli spíše lovci a rybáři, žili v chýších na kůlech zvaných čikí, prosluli výrobou kánoí a pestrými patchworkovými oděvy. Náboženský život a rituály byly spojeny s pěstováním kukuřice.


Rodina Seminolů, kmenových starších u jejich tábora poblíž Kendall, Florida, 1916





»-> VELKÉ PLANINY A PRÉRIE <-«

Kultura prérijních indiánů, zobrazená v mnoha knihách a filmech, je dobře známa i mezi neodborníky. Byla založena především na lovu bizonů, významný byl i sběr jedlých rostlin (hlízy dětelníku, plody muchovníku) a od 16. století také chov koní. Koně indiánům velmi usnadnili kočovný život i lov bizonů. Usedle žijící Mandani a Póníové byli zemědělci. Obydlím bylo týpí z bizoních kůží, u usedlých kmenů i hliněné zemnice. V životě mužů měl velký význam boj, úspěšní válečníci se zdobili orlími pery a nosili okázalé čelenky. V náboženství byl uctíván Velký duch a jeho poslové - hromoví ptáci. Obřady byly spojeny s očistou v potní chýši a kouřením dýmky. Významným obřadem byl Tanec slunce, později též Tanec duchů a Powwow.


Bojovník Komančů Ako a kůň, 1892





»-> VELKÁ PÁNEV <-«

Polopouštní oblast na území Nevady a Utahu obývali indiáni živící se tradičně sběrem rostlin a lovem drobné zvěře včetně hadů a králíků, v příznivých oblastech i zemědělstvím. Od 18. století se rozšířil chov koní. Indiáni zde žili kočovně, obydlí byla jednoduchá, jen přístřešky z trávy a kůže, jednoduchý byl i oděv. Z umění a řemeslných dovedností vynikali zvláště v košíkářství.


Vesnice Šošonů, 1890





»-> NÁHORNÍ PLOŠINA <-«

Nejmenší kulturní oblast Severní Ameriky na území států Idaho, Washington, Montana a jihozápadní Kanady. Zdejší obyvatelé se živili hlavně sběrem jedlých rostlin (muchovník, cibulky ladoníku), lovem jelenů i rybolovem. Od 18. století se rozšířil chov koní a některé kmeny se přiblížily kultuře prérijních indiánů. Obydlím byly týpí nebo polopodzemní chýše ze dřeva a drnů. Indiáni žili v rodinných tlupách a byli méně bojovní než prérijní kmeny.


Náčelník Propíchnutých nosů (Nez Percé) Joseph s rodinou, 1880





»-> JIHOZÁPAD <-«

Původní obyvatelé žili v pueblech postavených z hliněných cihel a věnovali se zemědělství. Vynikali v umění a řemeslech jako je košíkářství, tkaní nebo zpracování tyrkysu a stříbra. Náboženství bylo spojeno s rituály vázanými na zemědělství a počasí, jako je např. Hadí tanec Hopiů. Postupně do oblasti migrovali ze severu kočovní lovci a sběrači, kteří od Pueblanů převzali zemědělství a řemesla, žili však v obydlích z větví a trávy nebo polopodzemních hliněných domech hogan. Byli obávaní válečníci a dlouho odolávali bílým kolonizátorům. Od 16. století se v oblasti rozšířil chov koní, částečně též ovcí.


Tradiční účes svobodné dívky z kmene Hopi, 1900





»-> KALIFORNIE <-«

V Kalifornii žilo na poměrně malém území velké množství kmenů, některé z nich však byly vyhubeny během 19. století, zvláště v době Zlaté horečky. Kalifornští indiáni byli mírumilovní sběrači, rybáři a lovci drobné zvěře, živili se hlavně žaludy dubů. Obývali společné polopodzemní chýše nebo jen obydlí z trávy a větví. Při obřadech se zdobili složitými ozdobami z peří. Prosluli zpracováním lýka a košíkářstvím.


Rybář kmene Pomů, 1924





»-> SEVEROZÁPADNÍ POBŘEŽÍ <-«

Kultura severozápadních indiánů byla založená na lovu pravidelně migrujících lososů, ale i dalších druhů ryb a mořských živočichů. Menší roli hrál sběr bobulí a lov suchozemské zvěře. Tradičním obydlím byly dlouhé domy z dřevěných trámů, často zdobené totemovými sloupy, v nichž žilo pohromadě více rodin. Ze dřeva vyráběli i dlabané kánoe, masky či nářadí. Vynikali také v tkalcovství a košíkářství. Všechny předměty byly umělecky zdobené obrazy totemových zvířat. Náčelníci a jejich rodiny měli velkou moc, společnost byla strukturována. Významným obřadem byl Potlač spojený s rozdáváním darů.


Tanečníci v maskách na Potlači Kwakiutlů, 1907


»-><-«


TEXT

FOTO

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.